Návrat do údolí Carancas
Opět se Vám hlásíme z tábora a přinášíme žhavé novinky o našem dobrodružství. Po návratu do Peru následoval den plný radosti a veselí. Oslavná nálada však neměla dlouhého trvání. Hned po ránu jsme všichni vnímali, že je něco v nepořádku. Krom zvýšeného vyčerpání se den začal podivně zrychlovat. Situace vygradovala v momentě, kdy už vedoucí členové týmu zcela bezvládně popadali po louce. Rychle jsme museli začít jednat, protože bylo zřejmé, že stejný osud čeká všechny. Po dlouhých úvahách jsme došli k jedinému závěru. I zde v Peru se začal projevovat nedostatek Aqua Viteae. Neměli jsme tedy jinou možnost, než že se vrátit zpět do hrobky a poprosit šamana o další vodu. Po již známém průchodu hrobkou jsme opět spatřili indiánskou osadu a v ní zprvu pobouřeného šamana Nahuela, který ale záhy milostivě provedl rituál s Aqua Vietae a my se zas konečně opět cítili plní sil a energie.
Po tom všem ale začala naše důvěra v šamana značně upadat. Museli jsme věcem přijít na kloub. K tomu jsme potřebovali informace. Vydali jsme se tedy pátrat do indiánské knihovny, kde jsme objevili zcela šokující informaci. Aqua Viteae je magická tekutina dodávána obětem, aby z nich postupně vysála energii. Poté jsme se rozhodli tajně vloupat do šamanovy chýše, kde se naše obavy také potvrdily. Nalezli jsme zde totiž různé statistiky, které si šaman o nás všech vedl za našimi zády. Nyní je potřeba se rychle rozhodnout co dál, neboť jsme také zjistili, že po vysání veškeré energie se člověk změní v jakousi temnou kreaturu. S těmi jsme již předtím měli co do činění, když jsme prováděli průzkum okolí, kam indiánská mapa nezasahovala. Je jasné, že nás čeká ještě hodně práce a času není na zbyt!
